Výhodný nájem v pražských městských bytech bohatým skončí

Navrhuje proto zavedení „dvojkolejných“ nájmů. „Předkládám změnu pravidel, která bude spočívat ve sběru dat, jejich vyhodnocení a v přípravě nové metodiky stanovení hladiny nájemného,“ uvedl Lacko. V první řadě chce, aby nájemníci poslali informaci o svých příjmech.

Místopředseda Sdružení nájemníků ČR Jan Vozárik považuje takový požadavek za nepřiměřený. „Pokud mají nájemní smlouvu již uzavřenou, žádnou povinnost poskytnout takové údaje nájemníci nemají,“ uvedl Vozárik. „Občanský zákoník platí, pokud vím, všude. I v Praze,“ poznamenal. Podle pravidel pražského magistrátu mohou získat zvýhodněné nájemné v bezbariérových bytech, bytech pro seniory či bytech pro sociálně potřebné jen žadatelé splňující daná kriteria. Sociálně potřební platí zhruba šedesát až sedmdesát korun za metr čtvereční měsíčně.

Mnozí však získali pražský městský byt před rokem 2005 podle starých pravidel a rovněž platí nájemné kolem sedmdesáti korun za metr čtvereční. Podle analýzy bytového fondu, kterou zpracoval Lackův tým, vlastní magistrát 9133 bytů. Až sedmdesát procent nájemníků své finanční příjmy nikdy neprokazovalo. Právě těch se bude mapování příjmů týkat. Průměrné tržní nájemné v Praze přitom činí zhruba 175 korun za metr čtvereční bez poplatků. Dalšími obecními byty disponují samotné městské části. Celkem je v Praze zhruba půl milionu obydlených bytů.

Otázka cti
Nájemné v městských bytech pro lidi s vyššími příjmy by se podle Lacka mělo blížit tržnímu. „Měla by být čest a výhoda bydlet v městském bytě. Chceme ale zohlednit skutečnost, kdy v bytě bydlí manažeři nebo soudci a nájem není adekvátní jejich příjmům,“ říká Lacko.

Pražský zastupitel Martin Dlouhý (TOP 09) sice proti mapování finanční situace nájemníků nic nenamítá, pochybuje ale o dvojím metru na nájemné. „Určitě někteří lidé nepotřebují podporu města, není však jasné, zda to jde řešit selektivním zvyšováním nájmu,“ uvedl Dlouhý.
Podle Vozárika se v Praze už poněkolikáté pletou pojmy, když se o běžných městských nájemních bytech mluví jako o bydlení pro sociálně potřebné. Ani statisícový měsíční příjem podle něj neodporuje smyslu pronajímání městských bytů.
Už analýza Prahy z roku 2004 k nájemním bytům uvádí, že „většina nájemců v obecních bytech nepatří do sociální skupiny s nejnižšími příjmy, pro niž je tento bytový fond určen především, pouze výhody sociálního bydlení bezdůvodně využívá“.